Savior of my life 3- Anata no Unmei- Kapitola 7- Únos

25. prosince 2015 v 15:38 | Alida
Z pohledu Katany:
Uběhlo několik dní od doby kdy jsem uslyšela ten hlas. A vlastně jsem ráda. Hodně jsem se uklidnila.
,,Konečně po testech!" Shiro se protáhla a plácla sebou na trávník.
Dneska jsme měli testy, pozítří nám začínají letní prázdniny. A nikdo z nás nevěděl, co budeme dělat. Minulý rok jsme jeli k moři a byla to zábava. Strašně si přeji, abychom prázdniny strávili společně. Ale nevím, jestli to půjde.
,,Co budeme dělat o prázdninách?" řekla Akage jako kdyby mi četla myšlenky. ,,Můžeme je strávit společně,ne?"
Ona mi doopravdy čte myšlenky? Hned jsem si dala v duchu pohlavek. To je blbost. Musela jsem se nad tím usmát.
,,Katano? Děje se něco?" Všimla jsem si, že se na mě všichni dívají. ,,Ah to nic...." odvrátila jsem zahanbeně pohled.
,,Aha" Akage ode mě odvrátila pohled a podívala se na ostatní. ,,Nechtěli by jste jet ke mně na nějakou dobu?" zeptala se nás. Všichni jsme strnuli.
K Akage domů? Do toho obřího domu? O kterém nám pořád říkala? Akage se začervenala, když si všimla, že na ni zíráme s otevřenou pusou. ,,Řekla jsem něco divného?"
,,Jasně že chceme!" Shiro ji skočila po krku a ona se vyvrátila. Ozvala se rána jak dopadly na zem. Museli jsme se začít smát. Shiro se k ní tulila a blábolila nesmysly.
Přestala jsem se smát, když jsem si všimla Asashi.
,,Asashi? Děje se něco?" zeptala jsem se jí. Koukala nepřítomně do země. Přisedla jsem si vedle ní.
,,Asashi?" strnula a podívala se na mě. Tvářila se polekaně. Oči měla otevřené dokořán a ústa pootevřená. Po chvilce pusu zavřela a obličej se jí uvolnil. ,,To nic. Promiň jenom jsem se zamyslela....." Omluvně se na mě usmála. Ale i tak jsem si dělala starosti.
,,Tak kdy jedeme? Jo a pojedeme limuzínou? Máš bazén a samé dobroty?" Ze Shiro lezlo tolik otázek, že Akage nestíhala odpovídat. Nakonec ji Fumito zakryl pusu, ale ona pořád mluvila.
Po chvilce si uvědomila, že má zakrytou pusu a začala se bránit. Snažila se sundat Fumitovu ruku a kopala nohama. ,,Promiň, moje sestra je někdy až moc ukecaná." Shiro zažala nadávat, ale nerozuměli jsme ji.
,,Tak kdy pojedeme?" zeptala jsme se. Protože jsem ji nerozuměla, když Shiro pusa jenom jela.
,,Jestli nevadí tak zítra k večeru?" Přikývla jsem, že nevadí. ,,Jestli chceš můžeš pozvat Rei" navrhla.
Odmítavě jsem zavrtěla hlavou. ,,S taťkou si udělají výlet k moři" přikývla, že pochopila.
,,Dobře domluveno" řekl Fumito a vytáhl mě na nohy. Druhou rukou pustil Shiřinu pusu a ta se na něj naštvaně podívala. ,,To bylo kruté" řekla naštvaně. Fumito se na ni ušklíbl a nic neříkal. Shiro se tvářila uraženě.
,,Netvař se tak, nesluší ti to" Aru ji chytl za pas a přitáhl k hrudi. Shiro vyjekla. ,,Ano" řekla a našpulila pusu. Museli jsme se začít smát.
Po chvilce se rozesmála i Shiro.
Druhý den, cesta k Akage:
Z pohledu Akage:
,,To je brána! Pane bože to je obří!" Shiro se natáhla k oknu aby viděla ven. Musela se natáhnout přes Arua, ten se vyděšeně otočil, takže se o něj opřela hrudníkem. Začal se dusit a strašně červenat.
Shiro si ho ani nevšimla. S hvězdičkami v očích zírala na můj dům.
,,Udusíš ho" Fumito ji stáhl za ramena do sedu.
Shiro vyjekla a dopadla na zadek. Aru se nadechnul. ,,Myslel jsem, že umřu....." jeho obličej byl celý rudý.
Shiro to po chvilce došlo a zčervenala. Zakryla si ochranně hrudník. ,,Uchyláku" řekla škádlivě.
Aru se na ni podíval. ,,Navíc nechápu jak jsi se mohl udusit." Kluci to nepochopili, ale nám holkám to hned došlo.
,,No jak byla jsi na mě nalepená." Snažil se vysvětlit, ale po chvilce mu to došlo. Zrudl jako rajče. Shiro se zazubila. ,,Roztomilý!" A objala ho s pořádnou vervou. K Aruově smůle, šofér otevřel dveře, takže vypadli ven.
,,Jste celí?" Katana a já jsme na ně vyděšeně vykoukli. Aru ležel jako mrtvola a Shiro se na něm válela a zase blábolila.
Fumito s povzdech a vytáhl ji na nohy. Ta začala vyvádět a hrála drama.
,,Shiro, uklidni se. Jsi jako malá" Shiro přestala a otočila se na něj. ,,Brášká žárlí? Řekl že jsem jako malá? To znamená, že jsem jeho malá sestřička!" Než se snažil ubránit objala ho kolem krku a on dopadl na zem. Zase začala blábolit různé nesmysly a Fumito protočil očima. Ale usmíval se.
Katana vystoupil a za ní Iruka. Asashi taky vyšla, ale byla tak trochu mimo. Nakonec jsem vystoupila já a limuzína odjela.
Sluhové odnesli kufry dovnitř.
Fumito vstal, ale Shiro mu vysela na krku a pořád mlela pusou. ,
,Můžeš mě pustit?" zeptal se jí. Zavrtěla hlavou a zase začala kecat. Fumito si povzdech a snažil se s ní vyjít schody. Katana ho povzbuzovala a smála se při tom. Aru se taky vydal pomalu nahoru.
Vešli jsme dovnitř. Fumito poprosil Arua, jestli mu s Shiro nepomůže. Chytil ji za pas a snažil se jí sundat, ona vyváděla jako malé dítě. Nakonec se jim pověsila kolem ramen a pořád mluvila. Pomalu to přestávalo dávat smysl. ,,A rýže je dobrá z rajčaty...." Mlela o všem možném.
,,Dobrý den slečno" ozvala se moje osobní služebná. ,,Mizuki!" Vyjekla jsem nadšením. Ostatní se na mě podívali. Dokonce i Shiro přestala se svou přednáškou a mravencích.
Odkašlala jsem si. ,,Tohle je Mizuki, moje služebná" ukázala jsem na hnědovlásku. Poklonila se. ,,Ráda vás poznávám. Děkuji, že se o naší slečnu staráte." Potom se narovnala. ,,Tohle je Katana, Fumito a jeho sestra Shiro, Aru, Iruka a Asashi už znáš" představila jsem ji všechny. Všichni ji nějak pozdravili.
,,Máte hlad?" zeptala se otočila se na mě. Podívala jsem se na ostatní, čekali na mou reakci. ,,Ano" řekla jsem slušně.
Mizuki se otočila k jídelně a naznačila ať jdeme ze ní.
Dveře od jídelny se otevřely. Shiro se okamžitě pustila Arua a Fumita.
,,Tolik jídla!" Začala obíhat stůl a poskakovat. Po chvilce ji došlo jak se chová. Okamžitě přestala a omluvně se na mě podívala. Usmála jsem se na ni. ,,Jenom si dejte" nabídla jsem jim.
Shiro se rozzářila a sedla si na židli. Ostatní jsme se taky posadili.
,,Dobrou chuť!" zařvala Shiro a pustila se do toho. S Katanou jsme se na sebe podívaly a usmály se.
,,Páni," řekla Shiro. Všichni se na nás dvě dívaly.
,,Co je?" zeptaly jsem se naráz.
,,Víte o tom, že se smějete úplně stejně?" Shiro se na nás ušklíbla.
,,Máš pravdu, občas se chovají stejně...." Fumito se zamyslel. ,,Nejste sestry?" vypadlo z Shiro. ,,To je blbost" řekla Asashi, která byla celou dobu zticha. ,,Znám Akage od jak živa a navíc si nejsou podobné, něco se ti zdá."
Shiro ji dala nakonec za pravdu.
Po večeři:
Z pohledu Akage:
,,Jsem nacpaná!" Shiro se protáhla poplácala se po břichu.
,,A co teď?" otočila se na mě. Pokrčila jsem rameny.
Katana do mě drkla loktem. Podívala jsem se na ní. Ukázala na nenápadně mizející Asashi, tvářila se dost smutně. ,,Omluvíte mě?" řekla jsem rychle a šla za ní.
,,Půjdu s tebou!" křikla na mě Katana. Dala Fumitovi rychlou pusu na tvář a rozběhla se za mnou.
Asashi jsme našli na balkoně. Opírala se o zábradlí a koukala na nebe poseté hvězdami.
,,Asashi?" Oslovila jsem ji a položila ji ruku na rameno. Otočila ke mě hlavu.
,,Akage?" řekla překvapeně. Potom se podívala na Katanu. ,,Co se děje?" Otočila se na nás celým tělem.
,,Na to bychom se měly zeptat my" řekla Katana. Nechápavě se na ní podívala. ,,Mě nic není" ztlumila hlas.
,,Šeptáš" řekla jsem. Obě se na mě podívaly.
,,Když lžeš hlas se ti ztiší." Asashi sebou trhla. Potom si povzdechla.
,,Dobře řeknu vám to, ale nesmíte to nikomu říct. Rozumíte?" Na otázku dala velký důraz. Obě dvě jsme přikývly.
Asashi sáhla do kapsy a vytáhla složený papír. Podala nám ho. Vzala jsem papír a rozdělala ho. Katana mi nakoukla přes rameno.
,,Co?" nechápala jsem. Katana zalapala po dechu. ,,On se vrátil?" Vyhrkla jsem na ni. Pomalu přikývla.
,,Jak si se rozhodla?" zeptala se jí Katana.
Asashi pokrčila rameny. ,,Nevím. Mám ale strach. Co když odmítnu?" Do očí se ji draly slzy. Rychle jsem ji objala. ,,To bude dobré. Je to jenom na tobě." snažila jsem se ji uklidnit. ,,Ale víš jaký je...." Povzdechla si.
Katana ji objala z druhé strany. ,,Neboj. Sice o něm nic nevím, ale neboj. Vše bude dobré."Když se Asashi uklidnila vrátili jsme se k ostatním.
Z pohledu Asashi:
,,Co to tu děláte?" zeptala se Akage. Shiro se k nám otočila a odtrhla se od Arua. ,, Když jsem tenhle taneční sál viděla, musela jsem si zatančit." Celá se rozzářila. ,,Jenom nám chybí hudba...."
Katana se vydala za Fumitem, který se opíral o jeden sloup. Otočil se k ní a o něčem si začali povídat.
,,Počkejte..." Akage se otočila a někam zmizela.
Světla se ztlumila a z beden začala hrát hudba. Shiro radostí vyjekla. Potom se otočila na Arua a ten se uklonil jako na plese. Shiro se poklonila jako kdyby měla šaty. Ale měla na sobě kraťasy s kšandy a bílé tričko. Na nohou měla ošoupané tenisky. Aru měl na sobě jenom černé tričko a modré rifle. Potom začali tančit.
Katana s Fumitem se na ně dívali, ale potom se přidali. Katana měla na sobě žlutou sukeň a zelené tričko s modrou květinou. Na nohou měla tmavě modré baleríny. Fumito měl na sobě košili a kalhoty.
Akage se na ně usmívala a seděla na židli. Měla na sobě zelené šaty s krátkými rukávy a kolem výstřihu měla bíly proužek. Na nohou měla bílé baleríny.
,,Smím prosit?" uslyšela jsem za sebou. Otočila jsem se. Iruka se na mě usmívala a měl nataženou ruku. Váhala jsem, ale nakonec ruku přijala.
Začali jsme se pohybovat po parketu. A tančili valčík. Akage nás celou dobu pozorovala. Nakonec ji vytáhla Shiro a s Aruem tančili ve třech. Byl to zajímavý pohled.
Katana a Fumito byli ve svém vlastním světě. Dívali se do očí a o něčem si povídali.
Otočila jsem pohled na Iruku. Usmíval se na mě. Měl na sobě bílou košili a černé kalhoty. Já měla na sobě bílo-fialové šaty a černé bolerko. Na nohou jsem měla bíle střevíce s menším podpatkem. Dívala jsem se mu do očí a on mě. Bylo to jako z pohádky.
,,A teď do kruhu!" Vykřikla nadšeně Shiro. Podívala jsem se na ni a usmála se. Iruka se na ni taky usmíval. Pustil mou ruku, aby šel za nimi, ale rychle jsem ho chytla.
,,Asashi?" řekl překvapeně. ,,Pojď" zatáhla jsem mu za ruku a on šel za mnou. Cítila jsem na sobě Shiřin pohled.
Vyšli jsme ven do menší zahrady. Zavedla jsem ho mezi stromy. Byla tma a měsíc krásně svítil, takže šlo vidět pod nohy. Myslím, že zítra má být úplněk.
Zastavili jsme se na menší mýtině. Nepustila jsem jeho ruku a otočila se k němu. Tvářil se normálně, možná tak trochu šťastně.
,,Iruko, víš...." nevěděla jsem jak začít. Slova se mi ukazovaly v myslí, ale okamžitě zmizely. Nic neříkal jenom mě pozoroval.
,,Víš, já..... Poslední dobou se toho hodně stalo a no prostě. Jsem se s ostatními hodně sblížila a taky s tebou. Ráda s vámi trávím čas a...." Povídala jsem různé věci a on mě pozorně poslouchal.
Po chvilce jsem se přestala mluvit. Tak to řekni! Okřikla jsem se v duchu. Nadechla jsem se. ,,Víš já..."
,,Ale, ale... Snad vás neruším" z poza kmenu vylezla postava. Byla schovaná ve stínu, takže jsem ji neviděla do tváře.
,,Kdo jsi?" Iruka se přede mě ochranitelsky postavil. Nakoukla jsem mu přes rameno.
,,Víš, jsem někdo koho neznáš. Ale jednu věc nemám rád..." Vyšel z poza stínů a já vytřeštila oči. Zalapala jsem po dechu a udělalo se mi špatně. ,,... když se mi někdo snaží přebrat snoubenku!" Rozpřáhl ruce a ze stínu vyběhli jeho ochránci. Vrhli se na Iruku a svalili ho k zemi. Iruka nadávala a snažil se vzepřít. Muži ho ale drželi silně.
,,Shiki...." zavrčela jsem. Shiki se na mě podíval. Černé vlasy se mu zaleskly v měsíčním světle a zablesklo se mu ve zlatých očích.
,,Má dráha Asashi? Jak si se měla? Dostala si můj dopis?" Přiblížil se ke mně a já o krok ustoupila.
,,Proč si se vrátil? Neodjel si do ciziny?" ptala jsem se ho.
,,Ale, zlato. Vždyť víš, proč jsem se vrátil. Vrátil jsem se pro tebe. Chci si tě vzít drahoušku...." Z jeho slov se mi dělalo zle. Odvrátila jsem pohled.
,,Pusť Iruku" zavrčela jsem. Slyšela jsem jak se zasmál. ,, Proč bych měl?" Shiki se podíval na Iruku a jízlivě se usmál. Iruka se na něj mračil a snažil se mužům vyvléct.
,,Nikam s tebou nepůjdu" řekla jsem rozhodným hlasem. Podíval se na mě.
,,Ale já ti nedal na výběr. Asashi, tvá a má matka mají domluvu" Přistoupil blíže a já zase couvla. ,,Nejdu. Svou odpověď nezměním" řekla jsem tvrdě.
,,Zlato, tenhle výraz ti nesluší" natáhl ke mě ruku, ale já ucukla.
,,Jak chceš" luskl prsty. Muži pustili Iruku a ten vstal. Ale aniž by udělal jediný krok, Shiki znovu luskly prsty. Jeden muž hi praštil pořádnou silou do břicha. Irukovi vyprskla krev z úst. Podlomil se v kolenou a dopadl na zem. Držel se za břicho. ,,Iruko!" zařvala jsem na něj a rozběhla se k němu.
Shiki toho využil a chytil mě zápěstí.
,,Pusť mě!" Snažila jsem se mu vyvlíknout.
,,Ty! Pusť ji!" Iruka se postavil, ale další muž na něj zaútočil. Podkopl mu nohy a on padl k zemi. ,,Iruko!" Do očí se mi draly slzy. Znovu jsem se snažila Shikimu vyvléknout. Nechtěl mě pustit.
Iruka se znovu postavil, ale praštili ho do zad. Zavrávoral a udržel se na nohou. Muži ho začali mlátit. Z očí se mi začaly řinout slzy. Iruka se díval na mě. ,,Nevzdávej se..." Uslyšela jsem jeho slabý hlas.
Shiki luskl prsty, muži ho přestali mlátit. Iruka si dřepl a zakašlal. Z pusy mu vystříkla krev.
Trhla jsem rukou a osvobodila se od Shikiho. ,,Iruko!" Rozběhla jsem se k němu, ale Shiki mě chytil za ruku a strhl mě k sobě. Narazila jsem do jeho hrudi. Objal mě rukama a políbil. Vyvalila jsem oči. Potom jsem se začala vzpírat.
,,Ty...Hajzle..." Iruka se postavil a odplivl si, na zem dopadla krev. Obličej měly celý zakrvavený a ret natrhnutý.
Shiki se ode mě odtáhl a objal mě. Byla jsem celá strnulá.
,,Nemůžeš vyhrát" luskl prsty a kývl ne jednoho muže. Ten vytáhl velkou tyč. Jiný podkopl Irukovi nohy a on dopadly na kolena. Muž se napřáhl a chystal se Iruku tyčí udeřit.
,,Přestaňte!" Zařvala jsem. Tyč se zastavila nad Irukovou hlavou. Iruka ke mě vzhlédl. Odvrátila jsem od něj pohled a podívala se na Shikiho. ,,Půdu s tebou, jenom ho nech, prosím" žadonila jsem.
Shiki se vítězně usmál. Dal mi ruku kolem pasu. ,,Dobře má Asashi. Pojďme" Otočil se a já šla s ním.
,,Asashi!" Volal Iruka. Otočila jsem se na něj. V tom jsem to uviděla. Jeden muž ho silně udeřil do hlavy a on upadl do bezvědomí.
,,Ne! Ty! Lhal si mi!" Odtrhla jsem se od něj. Shiku se jenom usmála a rychle ke mě natáhl ruku. Na rameni jsem ucítila píchnutí a potom jsem omdlela.
Z pohledu Katany:
,,Kde tak dlouho jsou?" začínala jsem si dělat starosti.
,,Je to dlouho.. Jdeme?" zeptala se nás Akage. Vydali jsme se za ní. Zavedla nás mezi stromy, kam ti dva zmizeli.
,,Ach ne! Iruko!" Vyjekla jsem když jsem uviděla jeho těle bezvládné na zemi. Přiběhli jsme k němu. Byl celý od krve a na hlavě měl bouli.
,,Co se stalo?" Shiro se rychle opřela o Arua, ten ji objal rameny. Zavrtěla jsem hlavou a začala Iruku prohlížet.
Akage se zastavila a zamračila se. ,,Shiki...." řekla jediné slovo. Vyvalila jsem na ni oči a ostatní taky.
Akage se chystala něco říct, ale Iruka něco zamumlal. Podívali jsme se na něj. Byl pořád v bezvědomí. Za chvíli znovu zamumlal.
,,Iruko?" Fumito si vedle něj klekl.
,,Asahi....." zamumlal. Podívali jsme se na sebe.
,,Akage, vše nám vysvětli" Fumito se na ní otočil. Ta přikývla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama