Savior of my life 3- Anata no Unmei- Kapitola 8- Náramek

25. prosince 2015 v 15:52 | Alida
Z pohledu Katany:
,,Takže jestli jsme to pochopili" začal Fumito. ,,Ten Shiki, je snoubencem Asashi, ale ona si ho odmítá vzít. A právě proto ji unesl a zmlátil Iruku, který se ho asi snažil zastavit." Shrnul vše do dvou vět a Akage přikývla.
,,Je to psychopat" dodala Shiro a Aru ji objal. ,,Je to kruté, chudák Asashi" Shiro se opřela o jeho hruď a zase měla na krajíčku.
Podívala jsem se na Fumita. Z tváře se mu nedalo vyčíst co si myslí.
Akage měla ruce položené na klíně a sklopenou hlavu. Iruka byl pořád v bezvědomí. Podařilo se nám ho ošetřit, ale nevím kdy se probudí.
,,Tváříte se jako na pohřbu" ozval se hlas ode dveří. Všichni jsme zvedli hlavy a otočili se.
,,Mori-san!" Stála tam Asashina mamka. Zvedla ruku na pozdrav a zazubila se.
,,Tak co se tu děje?" Přišla k nám a sedla si vedle Akage. Dala nohy přes sebe a upřela na nás pohled.
,,Shiki" řekla Asashina matka jediným slovem. To jediné slovo způsobilo, že se Asashina matka rozzuřila. Zamračila se a v očích se jí jenom blýskalo. ,,Myslela jsem, že když zruším povinné zásnuby v naší rodině tak se to změní. Asi jsem se zmýlila" rozhlédla se a pohled ji padl na Iruku. Přistoupila k němu. ,,On se úplně zbláznil" položila mu ruku na hrudník a zavřela oči. Potom je otevřela a otočila se k nám.
,,Musím ji od tama dostat, ale budu potřebovat pomoc." Vytáhla mobil a dala si ho k uchu. Potom odešla pryč do vedlejší místnosti. ,,Kaito? Jo to jsem já, víš..."To byla její slova, než se za ní zavřely dveře.
Podívali jsme se na sebe. Nastalo zničující ticho. Podívala jsem se do země cítila jak na mě tlačí slzy.
Fumito mi položil ruku na mou a propletl si se mnou prsty. Opřela jsem se o jeho rameno.
,,Možná..." Ozvala se Akage. Podívala jsem se na ni. Koukala do země a měla ruce na klíně. Pevně je sepjala. ,,Možná, kdybych ji sem nepozvala, byla by u sebe v bezpečí. Má tam Mizuki, její osobní strážkyni.... Já, je to moje vina... Zase jsem vám ublížila. Omlouvám se....." Jenda slza se jí skutálela po tváři a dopadla ji na ruce.
,,Není to tvoje vina" uslyšeli jsme šustění a otočili se.
,,Iruko!" Vyjekla jsem. Iruka se posadil, jako kdyby neměl žádné zranění. No, neměl je. Ani škrábnutí. Co to má znamenat?
,,Akage, přestaň se vinit. Nemůžeš za nic, nemohla si to vědět. Doma by určitě taky nebyla v bezpečí." Iruka se na ni podívala a ona se dívala na něj. ,,Iruko...." zašeptala. Slzy ji tekly z očí.
,,Už si se probudil?" Asashina mamka vešla dovnitř. Mobil si dala do kapsy. Iruka se na ni usmál.
,,Omlouvám se, nedokázal jsem ji ochránit." Asashina mamka nad tím mávla rukou. ,,Neviň se" potom se napřímila a zvážněla.
,,Zítra večer jedu do domu Shikiho. Beru nějaké lidi sebou. Slibuji, že ji přivedu" poklonila se nám a mi na ni jenom koukali.
,,Půjdu taky" Iruka se postavil a sevřel ruce v pěst. ,,Před tím jsem ji nedokázal ochránit. Teď ji to chci vynahradit. A navíc, chci slyšet to co mi nestihla říct..." Otočil hlavu směrem k oknu.
,,Jdu taky, je to má sestřenka a skvělá kamarádka" ozvala se Akage a postavila se.
Já se taky postavila. ,,Jdu taky. Nemůžu v tom Asashi nechat, nikdo už nebude trpět" kývla jsem na Akage a ta na mě.
,,Katano? To nemůžeš, bude to nebezpečné" Fumito se postavil vedle mě a snažil se mi to vymluvit.
Zvedla jsem ruku. ,,Fumito, já chci. Vím jaké to je nešťastně žít. Musím ji pomoc, i když nebudeš souhlasit" vysvětlila jsem mu.
Poraženě si povzdech. ,,Fajn jdu taky" podívali jsme se na Arua a Shiro.
Shiro nás sledovala s velkýma očima. ,,Kam jde bráška tam jdu já. Rodina Kasaia musí držet spolu! Tak to vždy říkal táta." Postavila se a vytáhla Arua. Ten jenom kývl hlavou.
Všichni jsme se otočil na Mori-san. Dívala se na nás s překvapeným výrazem, ale potom se usmála. ,,Dobře. Jde vidět že si má dcera našla úžasné přátele."
Postupně jsem se na sebe podívali. Akage přistoupila k Mori-san a společně se nám poklonili. ,,Děkujeme, že pomůžete naší rodině" řekly jednohlasně.
Taky jsme se jim rychle poklonili. ,,Potěšení na naší straně."
Mori-san se narovnala. ,, A teď běžte spát, zítra nás čeká těžký den."
Přikývli jsme. ,,Ale něco vám musím říct a dát." Natáhla ruku a objevilo se světélko. Vyvalila jsem oči. Všichni zalapali úžasem.
,,Naše rodina je poslední z deseti svatých rodin. Dokážeme používat různé schopnosti a zabíjíme věci s jiných dimenzí. Například přízraky, duchy a démony." Zůstali jsem na ni zírat. Dokonce i Akage.
,,Počkat to jste něco jako mágové? To je bomba!" Vyjekla Shiro a prohlížela si světélko.
,,Jo dalo by se to tak říct. Musí to být šok, ale nikomu to neříkejte."
Akage ji s úžasem pozorovala. ,,O tom jsem nevěděla...." Asashina mamka ignorovala její poznámku.
Světélko zmizelo a na ruku ji dopadla nějaká krabička. Otevřela ji a vytáhla nějaké přívěsky. ,,Vezměte si je. Částečně se stanete mágy."Postupně nám je rozdala. Jeden dal i Akage.
,,Můžu otázku?" zeptal se Iruka. Mori-san přikývla. ,,Jsou oni taky mágové? Myslím Shikiho a jeho kumpány." Mori-san znovu přikývla.
,,Páni" Iruka vydechl úžasem.
,,A teď spát!" Mori-san tleskla rukama.
Z pohledu Asashi:
Otevřela jsem bolestně oči. Pomalu jsem se posadila. Ležela jsem v nějaké obří posteli. Z venčí dovnitř proudilo sluneční světlo.
Matně jsem si snažila vzpomenou na to co se včera stalo. Vzpomínám, že nám začaly prázdniny a jeli jsme k Akage domů...
Vytřeštila jsem oči a rychle vyskočila na nohy. ,,Iruka!" Běžela jsem ke dveřím, ale narazila jsem do nějaké neviditelné stěny. Bolestně jsem se chytla za čelo. Neviditelná stěna se rozzářila a potom zase pohasla.
,,Dobré ráno, krásko. Jak se ti líbí šaty?" Ozval se známý hlas ze kterého se mi zvedal žaludek.
Podívala jsem se na sebe. Měla jsem na sobě rudé šaty dlouhé na zem bez ramínek. Vlasy jsem měla sepnuté čevenou stuhou.
,,Shiki! Kde je Iruka?!" Praštila jsem do stěny, ale nějaká vlna mě zatlačila zpátky.
Shiki se za stěnou usmíval. V ruce držel růži a pozoroval mě. ,,Ten mladík?" Přistoupil ke stěně a prošel jí. Vydal se ke mě. Couvala jsem dozadu až jsem narazila do stěny. Jednu ruku jsem dala si dala přes hrudník. Shiki se s úsměvem přede mě postavil. Rukama se opřel o stěnu takže se nade mnou nakláněl.
Odvrátila jsem od něj pohled, ale on mě chytil za bradu a otočil si mě k sobě čelem.
,,Nemusíš mít o něj strach. Řádně jsme se o něj postarali." Zašeptal. Vyvalila jsem oči.
,,Lháři! Nevěřím ti!" Zařvala jsem mu do obličeje. Ani to s nim nehnulo.
Pohladil mě po tváři a trochu odstoupil. ,,Tu máš důkaz" natáhl ruku a na něm se zaleskl stříbrný náramek. Byl celý od krve. Vzala jsem ho do dlaní. Byl Irukův, říkal že mu ho dala matka.
Zatočila se mi hlava a podlomili kolena. Dopadla jsem na zem a koukala s vyvalenýma očima. ,,Ne, ne...." odmítla jsem tomu uvěřit.
,,Uvidíme se později. Dneska nás čeká velký den" otočil se a odešel z místnosti.
Když se dveře za ním zavřely. Podívala jsem se na náramek. Slzy mi tekly po tvářích. ,,Iruko...." zašeptala jsem a do hrdla se mi vedral vzlyk.
Vypustila jsem pláč a opřela si hlavu o kolena a ty si objala rukama. Proč jsem mu to neřekla... Teď už je pozdě... Jsem tak blbá....
Náramek jsem držel v ruce a snažila se vzpamatovat, ale nešlo to.
Z pohledu Katany:
Ráno jsme se probrali a sešli ve společenské místnosti. Iruka už měl všechny rány vyléčené, byl to zázrak. Možná za to mohla ta magie. To slovo jsem pořád nemohla dostat z hlavy. Ale pro záchranu Asashi udělám vše.
Místnost byla narvaná lidmi, kteří se připravovali. Měli na sobě různá oblečení a upravovali se zbraně.
,,Tu jste. Pojďte se mnou" Mori-san vyšla z davu a my šli za ní.
Došli jsme do nějaké místnosti. Všude ležely zbraně. Prohlížela jsem si je. Připadaly mi až moc děsivé.
,,Máte ty přívěsky?" Mori-san se na nás otočila. Přikývli jsme a ukázali ji je.
,,Dobře," Otočila se na zbraně. ,,Jenom si vyberte. Bez výbavy nepřežijete" řekla přísně. Přikývli jsme.
,,Chceš si to rozmyslet?" Zastavil mě Fumito dříve než jsem šla ke zbraním. Otočila jsem se na něj a položila mu ruku na tvář. ,,Ne" řekla jsem rozhodně. ,,Se zbraněmi to trochu umím. Vzpomínáš? Hráli jsme s Shiro různé hry." Podívala jsem se na Shiro. Ta si prohlížela jednu pistoli a skoušela si ji.
,,Nemějte strach" ozvala se Mori-san. ,,Ty přívěsky vám pomůžou s použitím těch zbraní. Nezabijete nikoho, jenom paralyzujete. A navíc přívěsky vám dají ochranný štít." Mluvila klidným hlasem. ,,Raději si oblečte tamhle to. Ochrání vás to" ukázala na oblečení. Bylo různé, ale na levém rameni byly stejné iniciály.
Shiro k nim přiskočila a prohlížela si je. ,,Krása!" Shiro se dotýkala materiálu a prohlížela si je.
,,Katano?" oslovila mě Mori-san. Otočila jsem se na ni. Podala mi zbraň. Nebyla to pistole. Byl to meč, přesněji katana.
,,Mám si vzít tohle?" zeptala jsem se nechápala.
Mori-san přikývla. ,,Tvé jméno je Katana, takže myslím že se k sobě hodíte. Ale raději si vezmi i tohle" podala mi pistoli. Potěžkala jsem kov v ruce. A položila pistoli na stůl. ,,Děkuji"
Z pohledu Iruky:
Byli jsme připraveni vyrazit. Všichni se tvářili vyděšeně. Jediný Fumito se tvářil normálně. Slyšel jsem, že nějakou dobu pracoval pro rodinu Saberu jako ochránce. Všichni jsme na něj zírali, když nám to řekl. Nikdo to nevěděl. Dokonce ani Katana a Shiro.
Nasedli jsme do dodávek a ty se rozjely. Cesta nám bude trvat tři hodiny. Cestou jsme probírali strategii.
Oblékli jsme si speciální oblečení, které nám zvýší fyzickou, psychickou a magickou sílu. Stále jsem ještě zpracovával tu novinku o magii. Bylo to k neuvěření, ale nevadilo mi to. Babička vždy říkávala, že na tomto světě jsou věci, které ještě neznáme. Teď když nad tím přemýšlím. Babička za mlada pracovala pro jednu rodinu jako strážkyně. Doma má různé fotky a taky staré zbraně, dokonce i oblečení. Nášivky nejsou od rodiny Mori, tak od koho? Nechápal jsem nic.
Asashina matka nám taky cestou vysvětlila, že rodina Mori a Miyori, jsou odjakživa nepřátelé.
Asashina matka a Shikiho matka se to snažili změnit, tak těm dvoum domluvili sňatek. Ale něco nevyšlo podle plánu, tak se to zrušilo. Myslím, že říkala, že se Shikiho rodiče rozvedli. A na sňatek se pomalu zapomnělo. Ale pak se vrátil Shiki a unesl ji.
Podíval jsme se z okna. Venek ozařovalo slunce. Asashi, slibuji, že tě zachráním.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama